Nedá mi to. Na internetu jsem se už několikrát bila za zdravý a objektivní pohled na svou generaci 50+. Jednou s mladíkem, copywriterem, který se zamýšlel nad tím, cože by se tak pro cílovou skupinu (rozuměj zákazníky) hodilo, když jim je přes padesát. Prý až jemu bude tolik, vystačí si s texty o inkontinenčních vložkách a viagře.
Naše debata nabrala grády ve chvíli, kdy jsem ho nepříliš jemně upozornila, že mě to uráží. Napsal, že na fotce vypadám mladší. Tak jsem se optala zástupce facebookové generace, jestli si dává na profil fotky, na kterých vypadá ošklivější, tlustší a starší. Tím naše debata skončila, ale myslím, že si příště dá pozor, co nebo před kým takhle plká.
Ale téma 50+ či 55+ je na programu dne pořád. Je to jasné, firmy hledají okruhy zákazníků a ejhle, ono se přichází na to, že je tu starší generace, která má svá specifika, ale také prostředky, čas a možnosti. Takže opět cílová skupina a otázka, které produkty cílí na zákazníky v této věkové skupině.
Moji milí, teď vám povím, co jste o sobě zřejmě vůbec netušili. Podle názorů mladší generace toho zase tolik nepotřebujeme. Sešlo se tam dost nápadů, pro mě je mezi TOP 5 názor, že potřebujeme dárečky pro vnoučata (stejně kromě jídla a dárků už nic jiného nenakupujeme, tak ať se caparti pomějou!).
Další z tipů na produkty, které vypadly z empatických znalců, jsou jednodenní poznávací zájezdy s průvodcem… Asi abychom se neztratili (co to je GPS????) a aby nás to moc nezmohlo a mohli jsme zase hlídat ta vnoučata.
Pak na nás myslí se zdravotními pomůckami (hups, zase ta inkontinence) a zdravotní obuví (běhání za vnoučaty může unavit, proč taky vypadat chic na písku s bábovkami nebo na guláši se šesti).
Těsně před vrcholem zůstal produkt – počítačová gramotnost. Sice v polovině 90. let začínali s výpočetní technikou, ale podle všeho být po padesátce je něco jako být po lobotomii, takže chytré telefony neznáme a ostatní je třeba nás doučit. Trpělivě a s ohledem na naše studijní handicapy).
Ovšem absolutním vítězem je pro mě názor, že by nás měli oslovovat marketéři z pohřebnictví. Přece to budeme už brzy potřebovat, tak je nutné znát nejnovější trendy rakví.
Jestli se chytáte za hlavu, tak ale nezoufejte. Sice se o potřebách lidí 55+ baví lidi o 20 let mladší (přece mají rodiče, tak – bohužel – zřejmě popisují to, co znají). Není to tak zdaleka u všech.
Marketéři už mají vymyšlené fakt docela hezoučké pojmenování: silver – stříbrná ekonomika, silver spenders. Jasně, není to úplně česky, ale vede to k něčemu mnohem příjemnějšímu, než seniorům. Proč to nepoužíváme?
Přes všechno mě těší, že ti mladí (co jim kolikrát do padesátky taky moc nezbývá) mají i pozitivní vzory. A my zase máme nadhled (i když tváří v tvář pitomým názorům mě opouští). Řeknu to jinak: „Hej, vy mladí a nechápaví, dám vám vodítko. Když už mě chcete někam zaškatulkovat, tak jsem dáma v nejlepších letech. A až do smrti budu, takže vícekrát už se mě ptát nemusíte.“
