Na za\u010d\u00e1tku vztah\u016f b\u00fdv\u00e1me opatrn\u011bj\u0161\u00ed. P\u0159esto se stane, \u017ee n\u00e1s zklame n\u011bkdo bl\u00edzk\u00fd. N\u011bkdo, komu jsme dali d\u016fv\u011bru. To je prost\u011b riziko podnik\u00e1n\u00ed. \u00dapln\u011b nejhor\u0161\u00ed by bylo si \u0159\u00edct: \u201eTak kdy\u017e u\u017e i on\/ona zklamali, komu m\u00e1m teda v\u011b\u0159it?\u201c<\/p>\n

Prost\u011b zklamali. Jsou to jen lid\u00e9. I my jsme ud\u011blali kopance, i j\u00e1 pat\u0159\u00edm do t\u00e9to skupiny. I kdy\u017e m\u011b to mrz\u00ed, i kdy\u017e jsem to vysv\u011btlovala, p\u0159esto se d\u016fv\u011bra naru\u0161ila. Tak co d\u00e1l?<\/p>\n

Rozbitou v\u00e1zu taky neslep\u00edme beze stopy. Stejn\u011b tak ot\u0159esen\u00e1 d\u016fv\u011bra nen\u00ed to, co b\u00fdvala. N\u011bkdo um\u00ed d\u00e1t v\u011bcem \u010das, n\u011bkdo druhou \u0161anci ned\u00e1v\u00e1. To u\u017e tak je. A v\u00a0konkr\u00e9tn\u00edch p\u0159\u00edpadech se to d\u00e1 velmi dob\u0159e pochopit. A tady se dost\u00e1v\u00e1me zase na za\u010d\u00e1tek. Kdy\u017e se ve vztahu n\u011bco pochroumalo, m\u016f\u017eu se j\u00e1 sama rozhodnout, zda d\u00e1m druhou \u0161anci<\/strong> s\u00a0t\u00edm, \u017ee si m\u016f\u017ee mou d\u016fv\u011bru znovu z\u00edskat, anebo zda si \u0159eknu prost\u011b dost!<\/p>\n

Neexistuje jedin\u00e1 rada, neexistuje univerz\u00e1ln\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. Kdy\u017e se c\u00edt\u00edm \u0161patn\u011b, kdy\u017e jsem v\u00a0pr\u016fb\u011bhu \u017eivota byla zklaman\u00e1, schovala jsem d\u016fv\u011bru jako takov\u00fd mal\u00fd poklad. A vy\u0161la jsem s\u00a0n\u00ed znovu na sv\u011btlo sv\u011bta ve chv\u00edli, kdy jsem se zase c\u00edtila siln\u00e1 podstoupit riziko – nev\u011bd\u011bt, co bude d\u00e1l.<\/p>\n

Je pravdou, \u017ee nejdel\u0161\u00ed a nejpevn\u011bj\u0161\u00ed vztahy m\u00e1m s\u00a0lidmi, kter\u00fdm d\u016fv\u011b\u0159uji. S\u00a0nimi\u017e se vz\u00e1jemn\u011b chov\u00e1me hezky, se kter\u00fdmi si rozum\u00edme, nemus\u00edme soupe\u0159it, hodn\u011b si vysv\u011btlujeme, inspirujeme se a respektujeme i svoje nedokonalosti. To je pak opravdov\u00e1 kr\u00e1sa. A sta\u010dilo mali\u010dko. Na za\u010d\u00e1tku se rozhodnout, \u017ee budu d\u016fv\u011b\u0159ovat, i kdy\u017e mi \u017eivot p\u0159iprav\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 zkou\u0161ky.<\/p>\n

Jeden cit\u00e1t na z\u00e1v\u011br:<\/p>\n

D\u016fv\u011bra d\u00e1v\u00e1 rozmluv\u011b v\u00edc, ne\u017e inteligence.<\/em> (Francois Duc de la Rochefoucauld)<\/p>\n

\u017divot pln\u00fd d\u016fv\u011bry p\u0159eje<\/p>\n